Etický kodex v práci hypnoterapeuta

V roce 2017 se na pultech českých knihkupectví objevila nenápadná publikace s názvem Etický kodex pro hypnoterapeuty. Jejím autorem je česko-britský klinický hypnoterapeut, Dr. Jakub Tenčl. Přínos této publikace spatřuji především v tom, že jako jediná svého druhu pojmenovává etické vedení mezi terapeutem a klientem.

Dnes již téměř nikdo nepochybuje o existenci etického kodexu ve zdravotnictví, o to méně lidí má však představu o tom, že se etický kodex uplatňuje stejně tak i v práci hypnoterapeutů. Tato kniha mě proto inspirovala k vlastnímu zamyšlení nad danou tématikou. Slovo etika bývá někdy veřejností zaměňováno za pojem morálka. Etika, vycházející z morálky, role hypnoterapeuta však představuje specifický pojem označující to, že ve své profesi jsme orientováni primárně na konání věcí dobrých, klientovi prospěšných, a jejich rozlišování od věcí, které by pro klienta přínosné být nemuseli. Profesní etika hypnoterapeuta je spíše formou jakési snahy zmapovat zásadní aspekty činnosti této profese, která je mnohdy spojena s nutností volby včetně zdůraznění nevhodné oblasti, do které nedostatečně vyškolený terapeut může spadnout. Nedílnou součástí je však i etický profil terapeuta a etická měřítka vycházející z aktuálního společenského diskurzu včetně ochrany obou aktérů terapie.

Základem úspěšné léčby je vždy nastavení vzájemného vztahu mezi klientem a hypnoterapeutem. To je tím bazálním rámcem, kde dochází ke změně dosavadních modelů chování klienta a k žádoucímu ovlivnění jeho jednání. Všichni jsme sociálními bytostmi, které ke svému životu potřebují sociální interakce a komunikace. A právě optimální nastavení této interakční a komunikační roviny rozhoduje o úspěšnosti hypnoterapeutického sezení. Mezi hypnoterapeutem a jeho klientem hraje vždy výraznou úlohu vzájemná důvěra a respekt. Tyto dva pojmy jsou stavebními kameny, které přispívají k žádoucímu ovlivnění modelů chování klienta na základě následné hypnoterapeutické intervence. Někteří klienti mají časem tendenci k tomu, aby se tento terapeutický vztah stával důvěrnějším, musíme mít však vždy jako profesionálové ve svém oboru na paměti, že je nutné udržovat určitou míru vzájemné distance a vymezit si společně hranice a jednotlivé kompetence. Hypnoterapeut nikdy nesmí využít dominující role vyplývající z jeho postavení v terapeutickém vztahu, a to zejména s ohledem na zvýšenou zranitelnost klienta.  Proto je na typologii osobnosti hypnoterapeuta kladen vždy zvláštní důraz. Většinou se jedná o jedince, kteří jsou emočně stabilní, vyrovnaní, odolní vůči stresové zátěží, osobnostmi plně vyzrálými, sociálně zodpovědnými, s kladným sebepojetím a dostatečnou mírou empatie. Dalším důležitým rysem osobnosti hypnoterapeuta je nesporně jeho adaptabilita a schopnost řešit pružně morální dilemata vyplývající mnohdy z terapeutického vztahu. Na paměti by měl především mít vždy zájmy svého klienta, které jsou hybnou silou jeho konání. Kromě těchto osobnostních charakteristik s výrazným morálním přesahem musí každý hypnoterapeut splňovat odbornou erudici, tedy disponovat dostatečným vzděláním a systematickým výcvikem ve svém oboru včetně následných supervizí. Samozřejmostí je také dodržování mlčenlivosti a diskrétnosti, která vyplývá ze vzájemného terapeutického vztahu hypnoterapeut- klient. Klienti tak nemusí mít mnohdy zbytečnou obavu z podstoupení hypnózy, neboť jak vidíte, na osobnost hypnoterapeuta jsou kladeny vysoké osobnostní i vzdělanostní nároky jako v jiných zdravotnických profesích. Každý klient navíc podepisuje informovaný souhlas s provedením hypnózy a je nejprve seznámen s její podstatou a principem využití. Tento proces může navíc kdykoliv dobrovolně klient ukončit. Nemusí mít proto obavu z různých iracionálních mýtů, které nemají s praktickým využitím hypnózy nic společného. Řádně vyškolený hypnoterapeut také hned na začátku sezení tyto mýty vyvrátí, neboť je to právě již výše zmíněná důvěra, která rozhoduje o tom, zda bude terapeutický efekt plnohodnotný. Důležitým aspektem práce hypnoterapeuta je v neposlední řadě snaha o udržování interdisciplinárního přístupu, tzn. vzájemná spolupráce mezi lékařem-specialistou a hypnoterapeutem. Díky tomuto prvku se výrazně zvyšuje úspěšnost práce. O tento model se usiluje zejména v poslední době ve spolupráci s ostatní odbornou veřejností, stejně tak jako o posílení obecného vědomí o prospěšnosti hypnózy a jejího klinického využití.

Žijeme v době, která je mnohdy ovlivněna různými dezinformačními kampaněmi a relativizací hodnot. Právě proto je nutné, aby se veřejnost vzdělávala a sledovala trendy doby, kam s ohledem na zahraniční zkušenosti a vynikající klinické výsledky obor hypnoterapie zajisté patří. Přínos výše zmíněné knihy, která pojednává detailněji o této problematice považuji proto za osvětový, který může přispět k lepšímu pochopení dané problematiky.

Autor: Bc. Daniel Dvořák, Ht.

Proč je dobré využívat relaxační hypnózu?

Hypnóza, stejně jako meditace v nás vytváří psychické, duševní i duchovní stavy, které působí na náš mozek. Vlivem složitých bioelektrických procesů vzniká kolem mozku slabé elektromagnetické pole, které vibruje v několika základních frekvencích. Náš mozek nevytváří stále jednu frekvenci mozkových vln, ale naopak může během různých činností vytvářet jiné frekvence. Nervové buňky (NEURONY) spolu vzájemně komunikují elektrickou aktivitou. Tuto elektrickou aktivitu, tyto změny, můžeme skutečně vidět ve formě mozkových vln, jak je prokázáno na přístroji EEG (Elektroencefalograf). Zmíním se o pěti frekvencích mozkových vln a pokusím se vysvětlit při jaké činnosti a kdy jednotlivé frekvence může mozek vykazovat. Nejvyšší mozkovou frekvencí jsou Gama vlny – ty nemají skoro žádnou amplitudu a mají vysokou frekvenci (od 40 Hz až 99 Hz). Hypergama se vyskytuje u geniálních lidí a tibetských mnichů.Gama vlny se vytváří v silném stresu, když jde o život, ale také ve stavu zamilovanosti, lásky a soucitu. Naopak nejsou přítomny při depresi, nebo při schizofrenii. Frekvence mozkových vln gama nám pomáhá kognitivně řešit úkoly a situace, které nejsme schopni zvládat. Je možno jí dosáhnout například mentálním cvičením, které vychází z řízené meditace. Jmenuje se LOVING KINDNESS „Milující láskyplnost“. Beta vlny – ty už mají větší amplitudu a představují aktivitu14–40Hz. Mohou se dělit ještě na nízké, běžné a vysoké.

Vyskytují se ve stavu zúžené pozornosti (pozornost má vliv na naše zdraví) jsou to mozkové vlny, které zažíváme nejčastěji během dne. Mysl je ostrá a zaměřená. Pomáhají dosáhnout vysokého výkonu. Beta vlny se vyskytují u zvířata při lovu, když svoji pozornost zaměří, zúží na kořist. V té chvíli se zvýší tep, tlak a krev jde do svalů, pryč z čelního laloku a pracuje zadní část mozku. Při frekvenci mozkových vln beta jsme v neustálém energetickém napětí. Jako bychom jeli v autě na plný plyn. Během dne sledujeme hodně mobilní telefony, máme zúženou pozornost na různé sociální sítě, pracujeme na počítači, studujeme, sportujeme……prostě vytváříme aktivity ve stavu zúžené pozornosti. Beta vlny jsou nejvhodnější při aktivitách, kde je potřeba zaměřit pozornost a vysokou koncentraci. Terapeuti často léčí poruchu pozornosti právě beta tréninkem (Biofeedback).Tyto frekvence mozkových vln jsou dobré pro vědce a vynálezce. Protože jsme většinu dne ve stavu aktivity a napětí je potřeba to vyrovnat tím, že budeme v našem mozku vytvářet Alfa vlny (8 – 13 Hz) a obnovovat rozšířenou pozornost. Budeme tak vnímat prostor panoramaticky. Když se budete dívat na televizi, číst knihu, uvědomujte si prostor kolem sebe. Když se plavím na plachetnici a udělá se mi špatné, podívám se na horizont hladiny moře, čímž rozšířím pozornost a udělá se mi dobře.Alfa je důležitá pro mozek, protože když jí začne mozek ztrácet, začíná stárnout. Náš mozek by měl být v alfě, ale bohužel u většiny lidí je nejčastěji v betě.

V Alfě převládá stav uvolnění bez jakéhokoliv duševního napětí, je to stav bdělého odpočinku mysli i těla bez pocitu ospalosti. Alfa relaxuje, prokrvuje mozek, omlazuje, spouští se dopamin a serotonin (beta spouští pouzedopamin, nižší vlny spouštějí zase jen serotonin). Zde je velice dobrá právě řízená relaxační hypnóza, nebo meditace. Theta vlny se vyskytuje u dětí do 3 let (4 – 8 Hz). Mozkové vlny theta nám umožňují přístup k našemu podvědomí. Při nich se nacházíme se ve stavu hluboké relaxace a uvolnění, meditaci nebo nízké formě spánku REM (rychlé pohyby očí a snění). Při theta vlnách dochází v mozku ke zlepšení paměti (především dlouhodobé). Dochází zde ke styku s nevědomím, je prohloubena intuice a kreativita můžeme najít řešení pro komplikované životní situace. V této frekvenci mozkových vln je snížená citlivost na bolest. Právě při hypnóze jsou lidé schopni se dostat do hypnoanestezie (je to tak hluboké uvolnění, že nastane snížená citlivost na bolest a je možné tak podstoupit některé operativní zákroky).

Delta vlny se vyskytuje v hlubokém spánku (0,5 – 3 Hz) a u malých dětí do 1 roku.V deltě se spouští tvorba kmenových buněk, hormon oddalující stárnutí, vytváří se serotonin (ne dopamin), dále růstový hormon, endorfiny, kdo má dostatek delta vln nešedivý ? .S deltou je spojena intuice a probíhá v ní vysoký léčebný proces. Sérií fyzických a psychických cvičení jsou schopni se do delty dostat jogíni a lámové. Frekvence mozkových vln dnes hraje důležitou roli při udržování našeho zdraví a vitality. Právě hypnóza (což je vlastně meditace se záměrem) je technika, která nám může pomoc dosáhnout jiné frekvence mozkových vln, než jsou beta, protože v beta vlnách se nacházíme nejčastěji. Může nám tak pomoci v našem těle dosáhnout léčebných procesů.

Autor: Bc. Radka Hornek